Anti-Pasti - Rise up

Anti-Pasti založil v létě 1979 pozdější zpěvák Martin Roper a kytarista Dugi Bell. První sestavu pak doplnili basák Stu a bubenik Stan. Jejich první koncerty byly v jejich rodném Derby, obvykle jako support pro UK SUBS. Záhy akceptovali ideu D.I.Y a tímto způsobem vydali na vlastním labelu Dose records svou první nahrávku Four sore points a prodali mnoho kopií této desky na svých koncertech a prostřednictvím různých fanzinů. Rozruch kolem kapely zaznamenal label Rondelet records. Smlouvu podepsali po úspěšném koncertě v Ajanta klubu v Derby, shodou okolnosti prvním koncertu pro nové členy Willa Hoona (basa) a Keva Nixona (bicí). Koncem roku 1980 Rondelet znovu vydali EP Four Sore Points a v únoru 1981 další třípísňové EP Let them free, ktere pak vedlo britský nezávislý hudební žebříček. Promotér John Curd pak pozval kapelu k účasti na legendárním turné Apocalypse now spolu s Discharge, the Exploited, Chron gen a Anti-Nowhere League. Takovéto zviditelnění pomohlo kapele prosadit debutové album The Last Call do britského hudebního žebříčku, kde vydrželo šest týdnů a dosáhl nejlépe 31.místa.

 Druhé dobytí hitparád přišlo s EP Six guns. Následuje koncertování po Anglii a dokonce turné v USA. Anti-pasti se tak stávají první kapelou druhé vlny punku, která navštívila Spojené státy. Pod tlakem takovéhoto úspěchu kapela míří krátce poté opět do studia. Krátka příprava a nedostatek hudebniho materiálu vyůsťuje v slabší singl East to the West, který, ačkoliv se prodával velice dobře, znamenal určitý odklon od punku a způsobil mezi ostatnimi kapelami jisté rozčarování. Během nahraváni tohoto singlu posiluje kapelu pátý člen, kytarista Holly Hoon. Anti-pasti pak intenzívně koncertují a propagují druhé řadové album Caution in the Wind, mimo jiné podnikají turné po Holandsku. Ovzduší v kapele se však rychle zhoršuje a brzy po vydání druhého alba odchází zpěvák Martin Roper.

 Zbývajíci čtyři členové ještě krátce pokračovali jako Anti-Pasti s bubenikem Kevem Nixonem jako hlavnim zpěvákem. Dokonce nahráli ještě i nějaký nový materiál, např. písně Gauler give me water a Til factory, které však nikdy nebyly vydány. Kapela se definitivně rozešla v létě roku 1984.

Po roce 2012 se kapela obnovuje, v původní sestavě. Po nějaké době koncertování odchází původní zpěvák Martin Roper a je nahrazen Gez Addictivem, který nazpíval i tuto desku. Je zatím jediná po comebacku kapely. Jasně, že plno fanoušků novému zpěváku nepřišlo na chuť, ale za mě je to dobrá práce. Nicméně, po další změně na pozici zpěváka je kapela aktuálně triem a zpívají všichni členové

 Kapela funguje v utlumeném režimu, ale funguje a Kevin Nixon jako jediný původní člen je stále skvělý týpek:)

https://www.youtube.com/watch?v=kfCvTdhwdSk&list=RDkfCvTdhwdSk&start_radio=1

tracklist:

01.  Rise Up 2:56
02.  Gagging Law 2:23
03.  Viva Che 2:53
04.  Freedom First 3:23
05.  Gatecrasher 3:34
06.  I See Red 2:04
07.  Lies Lies Lies 3:01
08.  Time To Hate 3:23
09.  War (Act I Scene III) 2:25
10.  Trouble With Me 2:31
11.  Hurricane 2:47
12.  Remote Access Denied 2:46