Direkt - Odpočívej v pokoji

Celou deskou prostupuje atmosféra přelomu milénia, kterou jsem měl možnost osobně zažít, když jsem se krátce po roce 2000 začal ponořovat do světa punku, hardcoru, Oi! a přidružených žánrů. Silný retro dojem k éře svého vzniku ve mně vzbuzují především témata, kterým se písně věnují — zavírání klubů policií (Kluby), odpor proti církvi (Církev), znechucení trendy mládeží a bezmyšlenkovitým mainstreamem (Disco). Mezi typická témata tehdejší doby bych ještě zařadil odpor proti válce nebo povinné vojenské službě — ale to je spíš můj vlastní dojem z tehdejších nahrávek.

Objevují se i klasické motivy jako alkohol, sex, násilí a rock’n’roll (Páteční párty), hrdost na subkulturní příslušnost (Made in Fight), jednota punks a skins (Direkt) nebo frustrace z politické situace (Národ). Tématu násilí se věnují skladby Aréna, Odplata a Brut — ta navíc upozorňuje na kruté zacházení se zvířaty. Direkt se jednoznačně vymezuje proti neonacistům (Fašos, Nazi Scum), komunistům (Kluby, Fašos) i drogám (Disco).

Deska začíná svižně a překvapivě melodicky. Hlavní vokál často doplňuje druhý hlas, syrovější a víc vyřvaný. V songu Disco se objeví ska pasáž, jinak se ale držíme přímočarého Oi!/punku, silně ovlivněného českou porevoluční školou. Prvních pět písní si drží podobné tempo i přístup, ale druhá strana desky přináší mnohem víc hudebních nápadů. Od skladby Brut, která mě z celé desky baví nejvíc, se objevuje pestřejší zvuk i zajímavější práce s atmosférou a tempem. Kapela na druhé straně desky ještě více ukazuje svou variabilitu.

Zároveň mi tahle nahrávka připomíná řadu zážitků, které jsme sdíleli všichni, kdo jsme tehdy byli součástí pražské Oi!/punk scény – od neustálých konfliktů s boneheady, přes hrdost na underground až po vzdor vůči mainstreamu.
Vinyl vychází s výborně zpracovaným grafickým obalem — uvnitř najdete fotky kapely i všechny texty, což vždycky oceňuji. Vlastně mě trochu štve, že tohle není debut nové kapely, ale spíš záznam do muzea časů, které se od té doby zásadně proměnily. Tehdy chodili na koncerty patnáctiletí až dvacetiletí, dnes je věkový průměr spíš mezi pětatřiceti a čtyřiceti. Ale líbí se mi, že i tohle Direkt tematizuje — že každý z nás může něco dělat, a nic ještě není ztraceno.

zdroj:Tightenupzine.com

tracklist: