Dirge – Protect Not Disect

Anglická anarchopunková/crust kapela vznikla v roce 1983 a rozpadla se na začátku roku 1986 (ačkoli svého vrcholu dosáhla v roce 1984). Dirge se skládali z členů Vile Bodies a Rotting corpse, dvou obskurních místních kapel, které bych si opravdu přál znát (ale jelikož nic nenahráli,  je velmi nepravděpodobné, že by se to stalo, že?).

 Na Dirge je docela působivé to, že dokonale překlenují propast mezi poměrně typickým, na práva zvířat orientovaným, útočným anarchopunkem a bouřlivě hlučným hlukem Chaos UK a Disorder. Něco nepodobného raným Anti-System, raným Legion of Parasites nebo dokonce Wretched, ale primitivnější, vrzavější a zkreslenější. Abychom byli ještě přesnější, pusťte si první stranu skladby „Peace is better than a place in history“ od Antisect a současně zahrajte „Under the scalpel blade“ od Disorder.

Dirge působí dojmem seriózní kapely, protože přijali punk jako prostředek protestu, ale i tak byli, bez nadsázky, velmi PUNKOVÍ (a vlastně i vypadali opravdu vzorně punkově!). Hudba Dirge byla silně ovlivněna bristolskou školou (nebudete moc překvapeni, když zjistíte, že Dirge sdíleli pódium s Disorder, Chaos UK, Anti-System nebo Wretched), ale na rozdíl od mnoha současných kapel, které se až příliš snaží tento zvuk napodobit, z jejich strany neexistoval žádný kalkul. Byli to opravdu mizerní hudebníci s mizernými nástroji, kteří nahrávali s mizerným vybavením a mizerným čtyřstopým mixem, a proto jsou jejich písničky, i po 30 letech, tak zatraceně skvělé.

 Ledabylé, chaotické a přitom extrémně chytlavé. Píseň „The right to rehuse“ je opravdová hymna (která byla skutečně zařazena na kompilaci Mortarhate records) plná hněvu, pobouření a neotřesitelné touhy postavit se proti sobě. Zuřivý útok dvou vokálů funguje skvěle a zní hodně prošleně a agresivně. Dal bych jí jedničku na stupnici Antisect-live-in-Coventry-1982, což je velmi žádaná známka, kterou dávám jen zřídka. Kytara je VELMI zkreslená a neladěná, takže jen ti nejpozornější posluchači dokážou rozeznat skutečný akord. Basa je blátivá, všude možně rozházená a pohání celý chaotický zmatek, jak žánr vyžaduje. Texty písní dokládají, že se kapela opravdu věnovala právům zvířat, vegetariánství a sabotáží honů, ale v nabídce najdete i další stálice: válku, jadernou válku a mediální propagandu.

Ubnitř gatefoldového obalu je několik fotek, plakátů z koncertů a texty. A také skvělá historie kapely, zcela jiná než je tady. A abych i já přispěl drobnou badatelskou prací, tak bubeník Gilb později přestoupil k Varukers se kterým ovšem nahrál pouze Will They Never Learn, což je živý bonus na One struggle one fight (akaprvní deska Varukers). O třicet let později se ovšem zjevuje z temnot a bubnuje u The Wankys, což je bordeloidní anglický thrashhardcorepunk!

použito a upraveno ze skvělého blogu https://terminalsoundnuisance.blogspot.com/

tracklist:

01.  The Right To Refuse
02.  Bootiful
03.  Prostitute Dressed In White
04.  Morality
05.  Bloodsports
06.  Reality
07.  Blind
08.  Deaths The Fact
09.  Symbol Of War
10.  Death Queue
11.  Scarred Forever
12.  Walk Tall