Zpátky do minulosti: Pusťte si Plyn!
Někde v mnohými již dávno zapomenuté minulosti se dvě spolužačky z gymnázia v pražské Štěpánské ulici rozhodly založit kapelu. Předtím se ale jako mnoho jiných nechaly fascinovat hudbou, která k nim promlouvala z v té době těžko sehnatelných nahrávek. I když se kapely a interpreti přicházející z odvrácené strany železné opony jevili až nebesky vzdálení, nic nebránilo tomu, aby se alespoň pokusili svézt na vlně jejich inspirace. Téhle snaze nezabránilo ani to, že kvalitní hudební nástroje byly jen o něco málo nedostupnější než západní hudební vzory. Kde nebyly bicí, posloužily krabice a výstavního Gibsona nahradila oprýskaná španělka. Vůbec prostý poslech nedosažitelné muziky dal u nás vzniknout množství originálních kapel. Ty dvě dívky z našeho příběhu se jmenovaly Pavla a Hanka. Jejich první nesmělé pokusy se datují až někam do roku 1979. O dva roky později se do jejich sesterstva přidala stejně muzikantsky zapálená Marie, a tak vzniklo průkopnické těleso tuzemské dívčí hudební scény. Je vlastně jedno, jestli k jejich hudbě dosadíme žánrový přívlastek punk, nová vlna nebo bigbít. V holé podstatě se jedná o originální dávku přímočaré energie, kde ona nadšenecká neerudovanost je hlavní devízou. Co se týče samotného názvu uskupení, tak tady se k tomu již dávno vyjádřila Pavla a bylo by rozhodně chybou to interpretovat jinak: „To jsme jednou šly z kina a já jsem se zeptala: ‚Tak co si, Hanko, pustíme?‘ Už jsem se těšila, že si pustíme nějakou skvělou hudbu. A Hanka řekla: ‚Plyn‘.“
já musím vypít coca-coly
plížit se mezi poli
vychodit všechny školy
ale čert to vem
I to, jak ten příběh pokračoval, je již dnes dostatečně známé. Kapela Plyn se dostala na seznam zakázaných kapel, což znamenalo konec dalšího veřejného producírování, a jako mnoho jiných se uchýlila k přejmenování. Tak se již roku 1983 zrodil Dybbuk. A po pár letech a nějakých personálních peripetiích vznikly později i Zuby nehty, které standard této dívčí hrdosti třímají s přestávkami dodnes. Ale zpět do formujícího období, kdy nad hráčským umem vítězily bláznivé nápady, neutuchající nasazení a nadšenecké jiskření. V té době vznikl i nezapomenutelný slogan: „Pusťe si Plyn, plyn pustí vás!“ Marie, později známá především jako Marka, se k tvůrčímu kvasu té doby trefně vyjádřila v roce 2012: „Hrála jsem po svém, bušila jsem do piana, napůl jako bych hrála na bicí. A je fakt, že jsme šly těma nevyšlapanejma cestičkama podporujíce jedna druhou. Kdyby tam byla jen jedna osoba trochu konvenčnější, která by to táhla do většího ranku harmonickýho nebo rytmickýho, tak bychom se nemohly tak odpoutat. Ale protože jsme jedna do druhý tak šťouchaly a hledaly nevyšlapaný cesty, našly jsme vlastní hudbu. Pro mě to bylo hrozně objevný a nový.“
a ještě ke všemu se mi stýská
a ještě ke všemu déšť za okny vříská
tma je tam a tma je tady
a to všechno dohromady
nedává moc naděje
jestli vůbec ňáká je
Období fungování Plynu bylo krátké, ale o to více intenzivní. První koncert coby předkapela Garáže se uskutečnil v dubnu 1982 a vrcholem tohoto raného období byla následující rok pozvánka na festival Vokalíza v Lucerně. To se již k původnímu triu přidala nadaná konzervatoristka Vendula na klávesy. Právě ta pak měla prsty v tom, že ve svém rodném Milevsku uspořádala kapelové soustředění, kde vznikl demosnímek, který si nyní po pečlivém remasteru Ondřeje Ježka ve studiu Jámor můžete poslechnout na vinylových drážkách. Což je díky neutuchající archivářské práci labelu Papagájův Hlasatel jediný gramofonový zářez téhle dívčí party. Jistě, teď mnozí namítnou, že minimálně existuje song Kilgore Trout na v Itálii vydané kompilaci československého alternativního rocku Czech! Till Now You Were Alone, sestavené Mikolášem Chadimou. Jenže tahle nahrávka kapely „The Gaz“ již dle přímých aktérů pochází z dybbukovské éry. Na albu Plyn se každopádně dočkáme dvanácti skladeb, z nichž jedenáct tvoří původní verze písní, které se mnohé v repertoáru napříč historií kapely pevně usadily. Dvanáctou a poslední skladbou je pak live nahrávka z období přejmenování kapely, kdy ji již hraje Dybbuk, ale ještě ve finální sestavě Plynu. Každopádně si myslíme, že tahle bláznivě hravá muzika plná absurdních a dadaistických textů je jasným důkazem toho, že pustit si Plyn se může stát velmi omamným zážitkem, v němž se vám minulost vyjeví v přítomnosti. Jak jinak také definovat nahrávku kapely, která jedny ze svých prvních zkoušek absolvovala na střeše spořitelny na Florenci?
bandcamp: https://papagajuvhlasatelrecords.bandcamp.com/album/plyn
Tracklist:
01.Sen
02. Tygr
03. Kilgore Trout
04. Paní I
05. Paní II
06. Podivná kuchařka
07. Dopis
08. A ještě ke všemu
09. Ale čert to vem
10. Kroky
11. Poletíme
12. Každý má svou pravdu (live)
