Menzingers, The - After the party

Pensylvánští punkáči The Menzingers vždycky měli sklony k nostalgii – během jejich prvních čtyř alb byl jejich drsný, ale hymnický punk rock prošpikován melancholickou touhou po tom, jak to kdysi bývalo. Tyto pocity však vždy doprovázela bezohledná dekadence a vzdor mládí a mlhavý opar alkoholu, cigaret, drog, pozdních příchodů domů a dobrých časů. Tento mrak hedonismu do jisté míry zakrýval emocionální a existencionální mezery skrývající se pod drsnými kytarami a hrdelním vokálem zpěváků a skladatelů Grega Barnetta a Toma Maye a naznačoval, že blízká přátelství, velké lásky a dobré časy, o jejichž ztrátě zpívali, ještě nebyly zcela mimo dosah. „Chci jen znovu prožít to, co bylo ztraceno,“ prosil Barnett v písni „Time Tables“ z alba Chamberlain Waits z roku 2010 a znělo a cítilo se, že je to možné – že se jejich kroky dají nejen vrátit, ale i znovu získat; v břiše jim stále hořelo. To je něco, co dokázali zejména všeobjímající silou snímku On the Impossible Past z roku 2012 – mistrovského díla, které překročilo žánry a oslovilo myšlenku amerického snu v celé jeho zašlé slávě, a to jak na osobní, tak na univerzální úrovni.

To ale bylo tehdy. Nyní všem čtyřem členům je přes třicet a jejich nové album After the Party se s touto realitou a všemi uvědoměními, která s ní přicházejí, se potýká. Těchto třináct písní se ani tak netýká znovuobjevení minulosti, jako spíše uznání, že je pryč, a to nadobro. Všechny ty věci, které je – a jejich minulost – držely při životě, náhle zmizely. To je něco, co řeší drsný punk úvodní skladby „Tellin' Lies“, která přiznává, že staré radosti už neposkytují takovou útěchu jako kdysi. „Lookers“ vzpomíná na minulost, ale pevně v ní zůstává, aniž by se ji snažila vtáhnout do přítomnosti, zatímco „House on Fire“ a „Boy Blue“ se svou energií vzpírají realitě stárnutí , ale zároveň ochotně přijímají, že ji nelze změnit. Jinde je poetický romantismus „Your Wild Years“ dojemnou připomínkou toho, že ať už se posuneme dál, minulost s námi vždycky zůstane. Později přichází záplava živých obrazů z titulní skladby , z nichž každý je vzpomínkou oživenou, ale pak rychle pohřbenou pod proudem kytar.

Navzdory tematické soudržnosti a solidnímu, silnému provedení se zdá, že albu After the Party něco chybí , i když něco nehmotného a nedefinovatelného. Možná je to jen mládí, které The Menzingers po celou dobu oplakává, nebo kocovina, pád, nebo existencionální hrůza z rána po předchozí noci. Ale to je také jakési vysvětlení, protože je to víc než to – něco v látce a složení těchto písní je dělá o něco méně niternými, syrovými a skutečnými než to, co bylo před nimi. Přesto je to stále často krásné, často silné a vždy dojemné album. 

zdroj:floodmagazine.com

https://www.youtube.com/watch?v=n3SxjX--x3U&list=PLcZMZxR9uxC8FBrKJU0EtdAt3mM-9dCfu

tracklist:

01. Tellin' Lies
02. Thick as Thieves
03. Lookers
04. Midwestern States
05. Charlie's Army
06. House on Fire
07. Black Mass
08. Boy Blue
09. Bad Catholics
10. Your Wild Years
11. The Bars
12. After the Party
13. Livin' Ain't Easy